Pro mechanickou stabilizaci podloží je zásadní vzájemná interakce výztužného prvku a zeminy zásypu. V principu jde o vytvoření účinného kompozitního zeminového systému. 

V případě nesoudržných zrnitých materiálů je výztužný prvek zpravidla výztužná geomříž, která musí být definována s ohledem na typ zeminy zásypu s cílem zamezit pohybu zrn zásypu – tzv. interlocking – zazubení (zaklínění zrn zásypu do struktury výztužného prvku). Geomříže absorbují tahové a smykové síly, které vznikají v konstrukci vlivem zatížení.

V kontextu stabilizace uvažujeme i s geotextiliemi pro separaci (pevnostní separaci) jemnozrnných materiálů od zeminy zásypu. 

Samostatnou kategorii jsou konstrukce z geobuňkových systémů. 

Při návrhu řešení stabilizace neúnosného podloží vycházíme ze zkušeností a z konkrétních výsledků realizovaných řešení.